Co zjistíte obyčejnou lopatkou

Před novou sezonou odhrňte na několika místech zeminu. Je drobtovitá a živá, nebo tvrdá jako cihla? Vsakuje se voda, nebo dlouho stojí na povrchu? Pod fólií a sklem půda nedostává přirozené srážky stejně jako venkovní záhon. Proto se může přesušovat, zasolovat nevhodným hnojením a ztrácet strukturu. Nezačínejte automaticky výměnou celé vrstvy zeminy: často stačí odstranit zbytky kořenů, šetrně nakypřit zhutněná místa a doplnit vyzrálý kompost.

Kompost zapracujte do svrchní vrstvy podle stavu půdy, ne jako hromadu přímo ke kořenům nově vysazených sazenic. Čerstvý hnůj a nevyzrálý materiál mohou způsobit potíže; pro začátečníka je předvídatelnější kvalitní vyzrálá organická hmota. Jestli se rostlinám opakovaně nedaří nebo je na povrchu bělavý povlak, nehádejte složení půdy podle barvy. Pomůže rozbor půdy a vody a teprve potom úprava výživy.

Proč nestačí každý rok stejné rajče

Rajčata, papriky a lilky patří do stejné botanické čeledi. Když je na stejném místě střídáte mezi sebou, nejde o skutečné střídání skupin plodin. V malém skleníku se ideální osevní postup dodržuje obtížně, ale lze aspoň měnit umístění, pěstovat jarní listovou zeleninu a po sklizni důsledně odklízet nemocné části. Pěstování v nádobách se samostatným substrátem může být užitečné tam, kde je půda dlouhodobě problematická; nádoby však rychleji vysychají.

U malého prostoru si vytvořte jednoduchý záznam: co rostlo vlevo, co vpravo, zda byly listy skvrnité a jak vypadala úroda. Za dva roky tak poznáte opakující se problém dřív, než začnete naslepo kupovat přípravky. Nepoužívejte zeminu z nemocných rostlin pro nové sazenice bez posouzení rizika.

Praktická jarní příprava

Nejprve odneste zbytky loňských rostlin a očistěte cestičky. Poté zkontrolujte vlhkost a strukturu, podle potřeby půdu nakypřete a přidejte vyzrálý kompost. Srovnejte povrch, zalijte, nechte půdu několik dní ustálit a teprve pak sázejte. U výsevů drobných semen vytvořte jemnější povrch než pro velké sazenice. Před přihnojováním se podívejte na vývoj rostlin, nikoli jen na datum v kalendáři.

Na co si dát pozor

  • Nepřehnojujte jen proto, že chcete rychlejší růst.
  • Nedávejte čerstvé rostlinné zbytky s podezřením na chorobu do běžného záhonu.
  • Zapisujte pěstované skupiny plodin a opakující se potíže.

Když záhon zaléváte vodou ze studny

Voda ze studny může mít jiné složení než vodovodní. Pokud na povrchu zeminy nebo nádob opakovaně zůstává výrazný bílý povlak, nesnažte se jej automaticky vyřešit další dávkou hnojiva. Nejdříve zkontrolujte způsob zalévání, odtok a případně nechte prověřit kvalitu vody i půdy. Složitější problém se solností může vyžadovat cílený postup podle výsledků rozboru. Především v nádobách se při dlouhodobém odpařování vody mohou látky hromadit. Záznam o zdroji vody a používaných hnojivech proto patří k užitečným pěstitelským poznámkám.